PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY

V praxi nyní působím u společnosti, která poskytuje služby v oblasti BOZP a PO převážně ve zdravotnických zařízeních. Dostávám se tedy běžně do kontaktu s lékaři různých odborností - neurolog, ORL, gynekolog, všeobecný lékař apod. V příspěvku bych se chtěl především zastavit u lékařů, kteří poskytují péči v oboru všeobecné praktické lékařství (VPL). Většina lékářů této obdornosti zároveň poskytuje pracovně lékařské služby. Abych mohl lékařů poskytovat jasné a srozumitelné informace zůčastnil jsem se 15.9.2026 školení na téma Pracovně lékařské služby v roce 2026. Školení organizačně zajišťoval Rožnovský vzdělávací servis (ROVS) a lektorem byl pan Robert Křepinský, člen Rady vlády pro BOZP (poradní orgán Vlády ČR) a předseda Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP. Všem, kteří se v oblasti pracovnělékařských služeb (PLS) potřebují lépe zorientovat, vřele doporučuji účast na některé z odborných akcí vedených panem Křepinským. Je to skutečný odborník, který dokáže i složitější problematiku srozumitelně a poutavě vysvětlit.

Pracovnělékařské služby nejsou pouze o pracovnělékařských prohlídkách.

Poskytovatelé PLS by měli mít přehled o celém rozsahu této agendy, včetně souvisejících právních předpisů a povinností, které z jejich postavení vyplývají. V praxi se však lze setkat se situacemi, kdy je výkon PLS omezen převážně na provádění pracovnělékařských prohlídek, přičemž znalost aktuální právní úpravy a dalších součástí těchto služeb nemusí být vždy dostatečná. Obsah PLS přitom není vymezen pouze samotným prováděním lékařských prohlídek, ale je jasně stanoven ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., §2, kdy poskytovatel PLS v rámci těchto služeb provádí hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání, poradenství (zde spadá i školení první pomoci) a dohled na pracovišti. Rozsah PLS se pak stanoví s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona č. 258/2000 Sb., podle obsahu činností u prací s profesním rizikem nebo podle obsahu činností, jejichž výkon je stanoven jinými právními předpisy.

Obecně se však setkávám s tím, že poskytovatel PLS zajišťuje pro smluvního zaměstnavatele pouze pracovnělékařské prohlídky. Ani v této oblasti však lékaři nemají přesné a aktuální informace o platné právní úpravě. K této situaci může přispívat také skutečnost, že většina lékařů využívá placené zdravotnické informační systémy určené ke správě zdravotnické dokumentace (neboť zdravotnická dokumentace musí splňovat požadavky stanovené příslušnými právními předpisy, mimo jiné také vyhláškou č. 444/2024 Sb.), které umožňují mimo jiné generování lékařských posudků. I v těchto systémech se však lze setkat s nedostatky, kdy jejich obsah není plně v souladu s aktuální právní úpravou. Jako příklad lze uvést používání pojmu rizika ohrožení zdraví, který byl v souvislosti s posuzováním zdravotní způsobilosti k práci nahrazen pojmem profesní rizika. V některých posudcích se tak stále objevují již neaktuální formulace, a to včetně položek, jako je například práce ve školských zařízeních apod.

Při školeních se poměrně často věnujeme náležitostem lékařských posudků, jejichž obsah a formální požadavky jsou stanoveny zejména vyhláškou č. 79/2013 Sb. (především § 15 a § 15a), vyhláškou č. 444/2024 Sb. (příloha č. 1, část 5) a zákonem č. 373/2011 Sb. (hlava IV). Podle aktuální právní úpravy již není nutné, aby zaměstnavatel předkládal samostatnou žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky v podobě odděleného dokumentu. Údaje, které tato žádost obsahuje, jsou totiž součástí úvodní části lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci. Přesto se lze v praxi stále setkat s požadavkem některých poskytovatelů PLS na předložení samostatné žádosti, což může svědčit o nedostatečné znalosti aktuální právní úpravy. Za správnost údajů uvedených v úvodní části posudku odpovídá zaměstnavatel. Jejich úplnost a správnost jsou přitom zásadní nejen pro řádné zpracování posudku, ale také pro správné posouzení zdravotní způsobilosti konkrétní osoby. Poskytovatel PLS totiž při posuzování vychází mimo jiné z údajů o vykonávané práci, pracovních podmínkách, rizikových faktorech a profesních rizicích. Pokud tyto údaje nejsou uvedeny úplně nebo správně, může to negativně ovlivnit samotný proces posouzení. Z tohoto důvodu vřele doporučuji poskytovatelům PLS věnovat náležitou pozornost ověření údajů uvedených v úvodní části posudku. Vhodným postupem může být také doplnění podpisu zaměstnavatele, případně příslušného vedoucího zaměstnance, u prohlášení „Výše uvedené vyplní a za správnost odpovídá zaměstnavatel“. Tím lze podpořit průkaznost potvrzení údajů, za jejichž správnost zaměstnavatel odpovídá (doporučoval také pan Křepinský při školení). Nejčastěji se setkávám s několika typy nedostatků: s používáním neaktuálních formulářů lékařských posudků, které neobsahují všechny náležitosti stanovené právními předpisy, s posudky nevyplněnými nebo vyplněnými pouze částečně. Nejčastěji chybějí zejména údaje týkající se profesních rizik, rizikových faktorů pracovních podmínek, ale také příslušné kategorie práce a konkrétních rizikových faktorů. Je přitom nutné zdůraznit, že správné a úplné vyplnění těchto údajů není pouhou formalitou, ale tyto informace mohou zásadně ovlivnit rozsah a zaměření pracovnělékařské prohlídky. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost také poučení, které musí být součástí lékařského posudku podle § 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb. Toto poučení se týká možnosti podat návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a rovněž možnosti vzdát se práva na jeho přezkoumání. Vzdání se tohoto práva však není možné zaměňovat s předchozím souhlasem s výsledkem posouzení. Posuzovaná osoba se může práva na přezkoumání vzdát až po převzetí lékařského posudku a seznámení se s jeho obsahem a tento úkon musí být učiněn písemně.

Cílem tohoto příspěvku není kritizovat poskytovatele PLS ani zpochybňovat jejich odbornost. Chci však upozornit na skutečnost, že odborně způsobilé osoby (OZO) by měly této oblasti věnovat pozornost a při spolupráci s poskytovateli PLS je důležité ověřovat, zda jsou jednotlivé povinnosti plněny v souladu s platnou právní úpravou. Domnívám se, že spolupráce mezi zaměstnavatelem, OZO a poskytovatelem PLS je totiž jedním z předpokladů řádného zajištění ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Ing. Jan Toman, 10. 10. 2026